Trendy v odpadovém hospodářství a jejich praktická integrace do organizačních procesů ve zdravotnických zařízeních

Souhrn:

Článek se zabývá analýzou aktuální produkce a nakládáním se zdravotnickými odpady (odpady s katalogovým číslem 18 01) a odhaluje trendy, které poukazují na nastavení trhu s odpady v České republice. Nové legislativní změny z oblasti bezpečnosti a klinicko-ekonomické efektivnost zdravotní péče budou tyto trendy ovlivňovat. Dále jsou v článku nastíněny širší souvislosti a výzvy v oblasti nakládání s odpady ve zdravotnictví v návaznosti na udržitelnost a environmentální odpovědnost v širším pojetí materiálových toků.

Klíčová slova: odpady, legislativa, cirkulární ekonomika

1. Úvod

Současná situace v oblasti nakládání s odpady se mění, a to se týká i zdravotnického odpadu a jeho materiálových toků. Specifikum zdravotnického odpadu spočívá ve zdravotních rizicích spojených s nebezpečnými vlastnostmi odpadů, zejména pak s infekčností, toxicitou, karcinogenitou, mutagenitou, ekotoxicitou, které jsou navázány na tyto typy zdravotnického odpadu: infekční odpady, ostré předměty, chemické látky, nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky atd., a proto je třeba danou oblast řešit s ohledem nejen na životní prostředí, ale i veřejné zdraví. Výše uvedené druhy odpadů vznikají v různých typech zdravotnických zařízení a zařízeních sociální péče, jako jsou nemocnice, polikliniky, ambulantní zařízení (ordinace lékařů), malá zařízení (záchranná služba), zařízení následné péče, domovy seniorů, stacionáře atd. a ostatní zařízení (lékárny). Takový odpad však může vznikat i v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Cílem tohoto článku je odpověď na otázku, jaká je současná situace v České republice v produkci zdravotnického odpadu a zda na nakládání se zdravotnickým odpadem měla vliv pandemie covid – 19. Na produkci odpadů bude nahlíženo kromě trendů v letech, sledování trendu produkce odpadu ve vazbě na počet lékařů, způsobu následného nakládání se vzniklým zdravotnickým odpadem a budou popsány faktory, které trendy nakládání se zdravotnickými odpady ovlivňují a v následujících letech budou ovlivňovat.

Metodika

Pro Českou republiku (dále jen ČR) byla využita data z Informačního systému odpadového hospodářství (dále jen ISOH), resp. z jeho veřejně přístupné části (dále jen VISOH). Aktuálně tento informační systém provozuje Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). I když do tohoto systému ohlašují svoji produkci pouze původci, kteří přesáhnou zákonem stanovené limity (100 tun ostatních odpadů, 100 kg resp. 600 kg nebezpečných odpadů), systém zjišťuje produkci odpadů i u těch, kteří hlášení nepodávají, a to z hlášení oprávněných osob. Produkce odpadů byly prezentovány formou vytvořených grafů. Tento zdroj dat byl využit i pro sledování jednotlivých způsobů nakládání se zdravotnickým odpadem. V tomto případě se vycházelo z údajů vykázaných v ročních hlášeních o produkci a nakládání s odpady v jednotlivých letech, oprávněnými osobami, tj. provozovateli zařízení ke sběru, úpravě, využití či odstranění odpadů. Jednotlivé způsoby nakládání se evidují v hlášeních prostřednictvím tzv. kódů nakládání,. Dále byla využita veřejně dostupná data Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky (ÚZIS), pro segmentaci původců odpadů ze zdravotní péče a pro vztažení produkce odpadů k ukazatelům zajištění zdravotní péče v jednotlivých krajích. Interval začátku sledovaného období kolísá mezi lety 2012 a 2013 v závislosti na dostupnosti dat.

Formou grafů byla následně znázorněna i změna nárůstu produkce zdravotnického odpadu ve vztahu k přepočtenému počtu lékařů v jednotlivých regionech, což umožňuje lépe pochopit prostorové souvislosti produkce odpadů s množstvím poskytované péče. Materiálové zabezpečení zdravotní péče se odvíjí od požadavků hlavních nositelů této služby – lékařů.  Tento vztah byl vybrán na základě síly korelace mezi dostupnými ukazateli zdravotní péče a produkcí odpadu.

2. Výsledky

Množství vyprodukovaných zdravotnických odpadů v ČR od roku 2013 do roku 2021 na základě dat ze systému ISOH, resp. VISOH, lze sledovat v grafu č. 1.

Graf. č. 1: Celková produkce zdravotnických odpadů v ČR podle kategorie nebezpečnosti, 2013-2021

Zdroj dat: ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Celková produkce se od roku 2013 do roku 2021 zvýšila o 35 % a růst této produkce je prakticky lineární. Lze pozorovat vliv pandemie a přesunu mezi kategoriemi „ostatní“ (dále O) do „nebezpečný“ (dále N), a to i přes omezení některých druhů zdravotní péče. V grafu č. 2 je podrobněji naznačen podíl jednotlivých typů zdravotnických zařízení na produkci zdravotnických odpadů. Největším původcem zdravotnických odpadů jsou nemocnice. Ty vyprodukují více než 55 % všech zdravotnických odpadů. Dalším významným původcem jsou léčebny dlouhodobě nemocných a domovy seniorů (více než 22 %). V ostatních zdravotnických zařízeních a mimo ně se každoročně vyprodukuje přes 20 % zdravotnických odpadů. Z domácí péče pochází 1-2 %  hlášené produkce.

Graf. č. 2: Podíl jednotlivých typů zařízení na celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR, 2013-2021

Zdroj dat: ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

V grafech vyskytující se položka „Ostatní tvořící odpad“ zahrnuje např. lékárny, záchytné stanice, a položka „Ostatní netvořící odpady“ zahrnuje odpady např. z psychologie, logopedie, výdejen zdravotnických prostředků. Pro roky 2020-2021 byly podíly jednotlivých typů zařízení pouze odhadnuty na základě předchozích trendů stanovených na základě dat do roku 2019 z ISOH.

Z hlediska zastoupení jednotlivých druhů odpadů v celkové produkci je na prvním místě odpad s katalogovým číslem 18 01 03, tj. odpad, na jehož sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. Tento druh odpadu každoročně představuje více než 70 % z celkové produkce zdravotnických odpadů. 

Odpad s katalogovým číslem 18 01 04, na jehož sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, v pomyslném žebříčku zaujímá druhé místo. U tohoto druhu lze zaznamenat zásadní rostoucí trend, který byl přerušen obdobím pandemie. Zvyšující produkci odpadu 18 01 04 lze sledovat především v léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech seniorů. Zpravidla se jedná o inkontinenční pomůcky zařazené pod výše uvedené katalogové číslo po jejich dekontaminaci. Celkový pohled na produkci jednotlivých druhů odpadů v tunách v ČR mezi lety 2013–2021 lze sledovat v grafu č. 3.

Graf. č. 3: Zastoupení jednotlivých druhů odpadů dle katalogových čísel v celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR, 2012-2021

Zdroj dat: ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Dalším pohledem je zastoupení produkce jednotlivých druhů zdravotnických odpadů podle typů zdravotnických zařízení.

Graf č. 4 je zaměřen na zastoupení podílu jednotlivých druhů odpadů v nemocnicích, kde výrazně dominuje zastoupení odpadu 18 01 03. Graf č. 5 analyzuje produkci zdravotnických odpadů v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech seniorů, kde je patrný rychlejší nárůst produkce odpadu 18 01 04 oproti infekčnímu odpadu s katalogovým číslem 18 01 03.

Graf. č. 4: Zastoupení jednotlivých druhů odpadů dle katalogových čísel v celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR v nemocnicích, 2013-2021

Zdroj dat: ÚZIS, ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Graf. č. 5: Zastoupení jednotlivých druhů odpadů dle katalogových čísel v celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech seniorů, 2013-2021

Zdroj dat: ÚZIS, ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Mapa 1: Vývoj produkce zdravotnického odpadu na lékaře v jednotlivých krajích v porovnání mezi lety 2012 a 2021

Zdroj: vlastní na základě dat VISOH a ÚZIS

Pro sledování trendů v produkci odpadů v letech 2012 až 2021 a vzájemné porovnání mezi jednotlivými kraji je k mapě č. 1 vytvořen graf č. 6 a 7.  Mapa znázorňuje rozdíl v produkci odpadů ze zdravotní péče mezi lety 2012 a 2021, ovšem vztažený na počet lékařů evidovaných ÚZIS v daném roce v rámci daného kraje. Detailní průběh vývoje jednotlivých složek pro stanovení produkce odpadů na lékaře pro celou ČR (celková produkce odpadů, celkový počet lékařů a produkce odpadů na jednoho lékaře)  mezi lety 2012 a 2021 je patrný na grafu č. 6.

Graf č. 6: Detailní vývoj jednotlivých složek pro stanovení produkce odpadu na jednoho lékaře pro celou ČR mezi lety 2012-2021

Zdroj: vlastní na základě dat z VISOH a ÚZIS

Rozdíly v produkci odpadu na lékaře v jednotlivých krajích jsou v mapě indikovány barevnou škálou, která znázorňuje index změny produkce na lékaře, který podobně jako v grafu 6.  sleduje míru nárůstu celkové produkce ve vztahu k celkovému počtu lékařů evidovaných ÚZIS v daném kraji, ale pouze v letech 2012 a 2021.  Míra nárůstu výsledného indexu je dána individuálními nárůsty vstupujících veličin. Velikost ikony pro odpad, resp. lékaře, tvoří pouze doplňující informaci k barevné škále a znázorňuje, jestli v daném regionu rychleji mezi lety 2012 a 2021 rostl počet lékařů nebo množství celkových vyprodukovaných odpadů. Pro přesnou spolehlivou interpretaci těchto rozdílů na úrovni krajů by již byla potřeba přesnější data z oblasti ukazatelů úrovně zabezpečení zdravotní péče a srovnání zvyklostí v zařazování některých druhů odpadů. Obecně lze právě v grafu č. 7, až na Královéhradecký kraj, pozorovat nárůst jednotkové produkce (množství odpadů za rok na jednoho lékaře), a tím odhadnout scénáře vývoje produkce v návaznosti na změnu počtu lékařů. Z pohledu absolutní hodnoty produkce jsou v grafu č. 7, na ose y patrné významné rozdíly v hodnotách produkce odpadu na jednoho lékaře i mezi jednotlivými kraji. Pro podrobnější analýzu tohoto jevu je ovšem opět důležitá znalost přesnější skladby zdravotní péče v daném regionu pomocí výše zmíněných detailnějších ukazatelů úrovně zabezpečení zdravotní péče a zvyklostí v zařazování některých druhů odpadů.

Graf č. 7. Trendy ve vývoji produkce odpadů ze zdravotní péče na přepočtený počet lékařů v jednotlivých krajích