Trendy v odpadovém hospodářství a jejich praktická integrace do organizačních procesů ve zdravotnických zařízeních

Souhrn:

Článek se zabývá analýzou aktuální produkce a nakládáním se zdravotnickými odpady (odpady s katalogovým číslem 18 01) a odhaluje trendy, které poukazují na nastavení trhu s odpady v České republice. Nové legislativní změny z oblasti bezpečnosti a klinicko-ekonomické efektivnost zdravotní péče budou tyto trendy ovlivňovat. Dále jsou v článku nastíněny širší souvislosti a výzvy v oblasti nakládání s odpady ve zdravotnictví v návaznosti na udržitelnost a environmentální odpovědnost v širším pojetí materiálových toků.

Klíčová slova: odpady, legislativa, cirkulární ekonomika

1. Úvod

Současná situace v oblasti nakládání s odpady se mění, a to se týká i zdravotnického odpadu a jeho materiálových toků. Specifikum zdravotnického odpadu spočívá ve zdravotních rizicích spojených s nebezpečnými vlastnostmi odpadů, zejména pak s infekčností, toxicitou, karcinogenitou, mutagenitou, ekotoxicitou, které jsou navázány na tyto typy zdravotnického odpadu: infekční odpady, ostré předměty, chemické látky, nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky atd., a proto je třeba danou oblast řešit s ohledem nejen na životní prostředí, ale i veřejné zdraví. Výše uvedené druhy odpadů vznikají v různých typech zdravotnických zařízení a zařízeních sociální péče, jako jsou nemocnice, polikliniky, ambulantní zařízení (ordinace lékařů), malá zařízení (záchranná služba), zařízení následné péče, domovy seniorů, stacionáře atd. a ostatní zařízení (lékárny). Takový odpad však může vznikat i v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Cílem tohoto článku je odpověď na otázku, jaká je současná situace v České republice v produkci zdravotnického odpadu a zda na nakládání se zdravotnickým odpadem měla vliv pandemie covid – 19. Na produkci odpadů bude nahlíženo kromě trendů v letech, sledování trendu produkce odpadu ve vazbě na počet lékařů, způsobu následného nakládání se vzniklým zdravotnickým odpadem a budou popsány faktory, které trendy nakládání se zdravotnickými odpady ovlivňují a v následujících letech budou ovlivňovat.

Metodika

Pro Českou republiku (dále jen ČR) byla využita data z Informačního systému odpadového hospodářství (dále jen ISOH), resp. z jeho veřejně přístupné části (dále jen VISOH). Aktuálně tento informační systém provozuje Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). I když do tohoto systému ohlašují svoji produkci pouze původci, kteří přesáhnou zákonem stanovené limity (100 tun ostatních odpadů, 100 kg resp. 600 kg nebezpečných odpadů), systém zjišťuje produkci odpadů i u těch, kteří hlášení nepodávají, a to z hlášení oprávněných osob. Produkce odpadů byly prezentovány formou vytvořených grafů. Tento zdroj dat byl využit i pro sledování jednotlivých způsobů nakládání se zdravotnickým odpadem. V tomto případě se vycházelo z údajů vykázaných v ročních hlášeních o produkci a nakládání s odpady v jednotlivých letech, oprávněnými osobami, tj. provozovateli zařízení ke sběru, úpravě, využití či odstranění odpadů. Jednotlivé způsoby nakládání se evidují v hlášeních prostřednictvím tzv. kódů nakládání,. Dále byla využita veřejně dostupná data Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky (ÚZIS), pro segmentaci původců odpadů ze zdravotní péče a pro vztažení produkce odpadů k ukazatelům zajištění zdravotní péče v jednotlivých krajích. Interval začátku sledovaného období kolísá mezi lety 2012 a 2013 v závislosti na dostupnosti dat.

Formou grafů byla následně znázorněna i změna nárůstu produkce zdravotnického odpadu ve vztahu k přepočtenému počtu lékařů v jednotlivých regionech, což umožňuje lépe pochopit prostorové souvislosti produkce odpadů s množstvím poskytované péče. Materiálové zabezpečení zdravotní péče se odvíjí od požadavků hlavních nositelů této služby – lékařů.  Tento vztah byl vybrán na základě síly korelace mezi dostupnými ukazateli zdravotní péče a produkcí odpadu.

2. Výsledky

Množství vyprodukovaných zdravotnických odpadů v ČR od roku 2013 do roku 2021 na základě dat ze systému ISOH, resp. VISOH, lze sledovat v grafu č. 1.

Graf. č. 1: Celková produkce zdravotnických odpadů v ČR podle kategorie nebezpečnosti, 2013-2021

Zdroj dat: ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Celková produkce se od roku 2013 do roku 2021 zvýšila o 35 % a růst této produkce je prakticky lineární. Lze pozorovat vliv pandemie a přesunu mezi kategoriemi „ostatní“ (dále O) do „nebezpečný“ (dále N), a to i přes omezení některých druhů zdravotní péče. V grafu č. 2 je podrobněji naznačen podíl jednotlivých typů zdravotnických zařízení na produkci zdravotnických odpadů. Největším původcem zdravotnických odpadů jsou nemocnice. Ty vyprodukují více než 55 % všech zdravotnických odpadů. Dalším významným původcem jsou léčebny dlouhodobě nemocných a domovy seniorů (více než 22 %). V ostatních zdravotnických zařízeních a mimo ně se každoročně vyprodukuje přes 20 % zdravotnických odpadů. Z domácí péče pochází 1-2 %  hlášené produkce.

Graf. č. 2: Podíl jednotlivých typů zařízení na celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR, 2013-2021

Zdroj dat: ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

V grafech vyskytující se položka „Ostatní tvořící odpad“ zahrnuje např. lékárny, záchytné stanice, a položka „Ostatní netvořící odpady“ zahrnuje odpady např. z psychologie, logopedie, výdejen zdravotnických prostředků. Pro roky 2020-2021 byly podíly jednotlivých typů zařízení pouze odhadnuty na základě předchozích trendů stanovených na základě dat do roku 2019 z ISOH.

Z hlediska zastoupení jednotlivých druhů odpadů v celkové produkci je na prvním místě odpad s katalogovým číslem 18 01 03, tj. odpad, na jehož sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. Tento druh odpadu každoročně představuje více než 70 % z celkové produkce zdravotnických odpadů. 

Odpad s katalogovým číslem 18 01 04, na jehož sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, v pomyslném žebříčku zaujímá druhé místo. U tohoto druhu lze zaznamenat zásadní rostoucí trend, který byl přerušen obdobím pandemie. Zvyšující produkci odpadu 18 01 04 lze sledovat především v léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech seniorů. Zpravidla se jedná o inkontinenční pomůcky zařazené pod výše uvedené katalogové číslo po jejich dekontaminaci. Celkový pohled na produkci jednotlivých druhů odpadů v tunách v ČR mezi lety 2013–2021 lze sledovat v grafu č. 3.

Graf. č. 3: Zastoupení jednotlivých druhů odpadů dle katalogových čísel v celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR, 2012-2021

Zdroj dat: ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Dalším pohledem je zastoupení produkce jednotlivých druhů zdravotnických odpadů podle typů zdravotnických zařízení.

Graf č. 4 je zaměřen na zastoupení podílu jednotlivých druhů odpadů v nemocnicích, kde výrazně dominuje zastoupení odpadu 18 01 03. Graf č. 5 analyzuje produkci zdravotnických odpadů v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech seniorů, kde je patrný rychlejší nárůst produkce odpadu 18 01 04 oproti infekčnímu odpadu s katalogovým číslem 18 01 03.

Graf. č. 4: Zastoupení jednotlivých druhů odpadů dle katalogových čísel v celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR v nemocnicích, 2013-2021

Zdroj dat: ÚZIS, ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Graf. č. 5: Zastoupení jednotlivých druhů odpadů dle katalogových čísel v celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech seniorů, 2013-2021

Zdroj dat: ÚZIS, ISOH a pro roky 2020-2021 VISOH

Mapa 1: Vývoj produkce zdravotnického odpadu na lékaře v jednotlivých krajích v porovnání mezi lety 2012 a 2021

Zdroj: vlastní na základě dat VISOH a ÚZIS

Pro sledování trendů v produkci odpadů v letech 2012 až 2021 a vzájemné porovnání mezi jednotlivými kraji je k mapě č. 1 vytvořen graf č. 6 a 7.  Mapa znázorňuje rozdíl v produkci odpadů ze zdravotní péče mezi lety 2012 a 2021, ovšem vztažený na počet lékařů evidovaných ÚZIS v daném roce v rámci daného kraje. Detailní průběh vývoje jednotlivých složek pro stanovení produkce odpadů na lékaře pro celou ČR (celková produkce odpadů, celkový počet lékařů a produkce odpadů na jednoho lékaře)  mezi lety 2012 a 2021 je patrný na grafu č. 6.

Graf č. 6: Detailní vývoj jednotlivých složek pro stanovení produkce odpadu na jednoho lékaře pro celou ČR mezi lety 2012-2021

Zdroj: vlastní na základě dat z VISOH a ÚZIS

Rozdíly v produkci odpadu na lékaře v jednotlivých krajích jsou v mapě indikovány barevnou škálou, která znázorňuje index změny produkce na lékaře, který podobně jako v grafu 6.  sleduje míru nárůstu celkové produkce ve vztahu k celkovému počtu lékařů evidovaných ÚZIS v daném kraji, ale pouze v letech 2012 a 2021.  Míra nárůstu výsledného indexu je dána individuálními nárůsty vstupujících veličin. Velikost ikony pro odpad, resp. lékaře, tvoří pouze doplňující informaci k barevné škále a znázorňuje, jestli v daném regionu rychleji mezi lety 2012 a 2021 rostl počet lékařů nebo množství celkových vyprodukovaných odpadů. Pro přesnou spolehlivou interpretaci těchto rozdílů na úrovni krajů by již byla potřeba přesnější data z oblasti ukazatelů úrovně zabezpečení zdravotní péče a srovnání zvyklostí v zařazování některých druhů odpadů. Obecně lze právě v grafu č. 7, až na Královéhradecký kraj, pozorovat nárůst jednotkové produkce (množství odpadů za rok na jednoho lékaře), a tím odhadnout scénáře vývoje produkce v návaznosti na změnu počtu lékařů. Z pohledu absolutní hodnoty produkce jsou v grafu č. 7, na ose y patrné významné rozdíly v hodnotách produkce odpadu na jednoho lékaře i mezi jednotlivými kraji. Pro podrobnější analýzu tohoto jevu je ovšem opět důležitá znalost přesnější skladby zdravotní péče v daném regionu pomocí výše zmíněných detailnějších ukazatelů úrovně zabezpečení zdravotní péče a zvyklostí v zařazování některých druhů odpadů.

Graf č. 7. Trendy ve vývoji produkce odpadů ze zdravotní péče na přepočtený počet lékařů v jednotlivých krajích

Zdroj: vlastní na základě dat VISOH a ÚZIS

V případě zdravotnických odpadů vznikajících v rámci zdravotní péče byly sledovány způsoby dalšího nakládání uvedené v tabulce č. 2 na základě dat z ISOH a tabulce č. 3 na základě dat z VISOH[1].

Z tabulky č. 2 je patrné, že v ČR se zdravotnické odpady převážně spalují (D10). Každoročně se jedná o 60-70 % celkové produkce zdravotnických odpadů. Úprava odpadu před využitím či odstraněním představuje zhruba 7-19 %. Energeticky se využívá 5-11 %, ale trend je klesající. Naopak skládkování každoročně roste více, a to o 9-16 %. Popis vybraných  kódů pro jednotlivé způsoby nakládání z tabulky č. 2 jsou popsány v tabulce č. 2a.  Data z ISOH v tabulce č. 2 odhalují, že celková produkce zdravotnického odpadu meziročně roste průměrně o 3,8 %. U předávání těchto odpadů N3, tj. manipulace s odpady související s přepravou, skladováním atp. roste průměrně cca o 6,2 %. Jedná se tak prakticky o dvojnásobné tempo. V absolutním množství pak celková manipulace se zdravotnickým odpadem představuje každoročně více než dvojnásobné množství oproti celkové produkci. S tím souvisí toky odpadů a zvyšování nákladů za likvidaci zdravotnických odpadů.

Tabulka č. 2: Způsoby nakládání se zdravotnickým odpadem v ČR v tunách za rok, 2013-2019

Zdroj dat: ISOH

Tabulka č. 2a: Způsoby nakládání se zdravotnickým odpadem a stručné popisy kódů nakládání.

Tabulka č. 3: Způsoby nakládání se zdravotnickým odpadem v ČR v tunách za rok, 2020-2021

Zdroj dat: VISOH

Tabulka č. 3 doplňuje informace o změnách ve způsobu nakládání v období pandemie, kde je patrné snížení podílu produkce odpadu z kategorie „ostatní“ a navýšení produkce odpadu „nebezpečného“ a tím i nutného navýšení jiných způsobů odstraňování, jinak než skládkování (D1), zejména spalováním (D10) a energetickým využitím (R1).  

3. Trendy ovlivňující nakládání s odpady

3.1 Legislativní prostředí ovlivňující nakládání s odpady

Nejdůležitější legislativní změnou upravující rámec nakládání s odpady v rámci České republiky je zákon č.  541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, jehož účinnost nastala 1. ledna 2021 (dále také jen zákon nebo zákon o odpadech).

Nově vznikl celý díl 10 nazvaný Odpady ze zdravotní a veterinární péče. Zde je včleněna povinnost vypracování pokynů nakládání s odpadem v rámci provozního řádu vznikající podle zákona o ochraně veřejného zdraví; jsou zde řešeny odpady z domácí péče, sledování odpadů v lékárnách z hlediska evidence odpadů, také je kladen důraz na školení ve zdravotnických zařízeních. 

Detaily upravují prováděcí vyhlášky. Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) a vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Ve vyhlášce č. 8/2021 Sb. se pro účely statistiky zachovává struktura třech dvojčíslí, např. 18 01 03*, avšak nově se pro upřesnění může u původce použít struktura čtyř dvojčíslí (tzv. poddruhu), které upřesňuje daný odpad 18 01 03 01*, tj. 18 01 03* je nebezpečný odpad, s podezřením na infekčnost, ale 18 01 03 01* je to samé – nebezpečný odpad, s podezřením na infekčnost, ale pro ostré předměty. Toto nové členění je shrnuto v tabulce č. 4.  Nicméně odpady se dle platné legislativy do 31. prosince 2024 zařazují ke druhu odpadu a teprve až od roku 2025 je možné odpady evidovat pod nová osmimístná katalogová čísla poddruhů.  

Tabulka č. 4. Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí[2]

Ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. v § 72 ke zdravotnickému odpadu je řešen rozsah třídění odpadů, soustřeďovací prostředky, povinnost odstraňovat jej denně z pracoviště, tak jak je to požadováno vyhláškou č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů. U vysoce infekčního odpadu je uložena povinnost upravit jej bezprostředně po vzniku dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením.

Přílohy vyhlášek řeší náležitosti pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnictví, kategorie zaměstnanců pro účely školení pro nakládání s odpady ze zdravotní péče a požadavky na obsah školení.

Úprava odpadů ze zdravotní péče je detailněji zakotvena v § 74, který ukládá v provozním řádu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které provádí odstranění nebezpečné vlastnosti HP9 infekčnost s tím, že musí být uveden způsob a četnost kontroly účinnosti dekontaminace včetně nastavení fyzikálních, chemických a biologických indikátorů. Součástí provozního řádu musí být i nastavení způsobu záznamu o průběhu jednotlivých dekontaminačních cyklů. Dále tento paragraf stanovuje, že provozovatel je povinen průběžně kontrolovat nastavení technických parametrů, které ovlivňují účinnost dekontaminačního procesu a minimálně jedenkrát ročně provádět kontrolu zařízení autorizovanou servisní firmou tak, že o provedených kontrolách vede záznamy v provozním deníku zařízení a dokumenty archivuje. Závěrem je zde definována účinná dekontaminace s odkazem na třídy úrovně účinnosti dekontaminace v příloze této vyhlášky.

K nakládání s odpady v domácnosti je věnován § 75, který se ale omezuje pouze na odpady léčiv. Určuje způsob shromažďování, hrazení nákladů lékárnám prostřednictvím krajského úřadu a způsob hlášení tohoto odpadu.

Očekávaný rozvoj zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta vlivem demografické situace je prozatím ukotven pouze v několika zásadách v § 89 zákona.

Problematiku nakládání s odpady ze zdravotní péče tak kromě legislativy pokrývá v lednu 2023 zveřejněná částečně aktualizovaná a rozšířená „Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení“, zpracovaná Státním zdravotním ústavem v Praze v roce 2022 (SZÚ, 2022), která řeší podrobněji jednotlivé aspekty celého procesu nakládání s tímto odpadem na základě doporučených postupů WHO. Rozšíření s názvem „Pokyny pro nakládání s odpady z vybraných činností ze zdravotní péče ve zdravotnických ambulantních zařízeních, činností epidemiologicky závažných a ve vlastním sociálním prostředí pacienta“ detailněji vymezuje plnění povinností zákona v prostředí, v nichž se také produkuje a nakládá s odpadem spadajícím pod kat. č. 18 01. Metodika vychází z původní certifikované metodiky MŽP z roku 2016.

3.2 Související výzvy a mezinárodní kontext pro provoz zdravotnických zařízení

Na straně regulace vstupů do zdravotnictví pro provozovatele velkých zdravotnických zařízení v ČR zatím v tomto ohledu vyvstávají nové výzvy, které souvisí nejen s novou platnou legislativou k zodpovědnému zadávání veřejných zakázek (novela zákona č. 134/2016 Sb.), ale i s legislativou související s bezpečnými a kvalitními zdravotnickými prostředky (Nařízení MDR, 2017) a ekonomicky efektivními zdravotnickými technologiemi (Nařízení HTA, 2021). V tomto ohledu jsou vždy určitou výhodou pro poskytovatele zdravotní péče procesní přístupy k řízení, solidně nastavené systémy řízení kvality a pravidelné akreditace.

V rámci transformace na oběhové hospodářství lze očekávat ve střednědobém horizontu další legislativní opatření vedoucí k regulaci trhu s odpady. Z analýzy ministerstva životního prostředí (MŽP, 2020) je patrné, že ceny na trhu se zdravotnickými odpady a odpadová politika, zaměřená na útlum skládkování, výrazně mění vstupní ekonomické parametry pro posuzování ekonomické výhodnosti vybraných způsobů nakládání s odpady. Např. podmínky, které v jiných zemích vedly k masivnímu rozšíření dekontaminačních zařízení a zařízení pro energetické využití odpadů (OECD, 2019), byly v daném tržním prostředí ekonomicky, environmentálně i z pohledu zdravotních rizik výhodné. V současné situaci je potřeba podobné investice pečlivě přehodnotit v návaznosti na transformace odpadového a energetického trhu v kontextu přechodu na nízkoemisní oběhové hospodářství a zamezit tak vytváření bariér pro nová, komplexní technologická řešení na úrovni původců nebo zpracovatelů, respektující hierarchii nakládání s odpady. Ovšem ani zde se nelze vyhnout jisté opatrnosti v plánování kapacit, tak jak je opakovaně zmiňováno v nové zprávě OECD (2021) věnované právě transformaci odpadového hospodářství v ČR.

4. Diskuze

Z prezentované analýzy vyplývá, že zvyšování množství odpadů ve zdravotnických zařízeních je vázáno na celou řadu faktorů. Pro sledování celonárodního trendu je vhodné vztahovat změnu produkce odpadů ze zdravotní péče ke změně počtu lékařů, protože lékař je hlavní produkční jednotkou poskytování zdravotní péče. Pro nižší než národní úroveň již do trendu v produkci promlouvají i další ukazatele, jako je např. typ péče. Lze tedy očekávat pokračující zvyšující trend produkce odpadů, což souvisí se stárnutím populace a vyšší poptávkou po bezpečné a kvalitní zdravotní péči.

Pokud budeme konkrétně nahlížet na vysoké procento produkce odpadu 18 01 03, pak tento velký podíl může být způsoben praxí, kdy zdravotnická zařízení získávala souhlas s netříděním odpadů a v zařízeních byla tudíž tendence pod toto katalogové číslo zahrnovat i další odpad. Toto již nová legislativa neumožňuje. Období pandemie, pokud zhodnotíme výstupy, zároveň odhaluje produkci při mimořádné události a tím i pomyslné maximum produkce nebezpečných odpadů. Nyní lze očekávat pokles podílu nebezpečných odpadů nejen vlivem výše uvedené legislativy, ale vlivem nárůstu cen na trhu s odstraňováním odpadu ze zdravotní péče.

Zajímavým faktem je rostoucí trend odpadu s katalogovým číslem 18 01 04 - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou   kladeny zvláštní   požadavky   s   ohledem   na   prevenci   infekce. Tuto změnu by bylo možné vysvětlit tím, že se předchází vzniku nebezpečných zdravotnických odpadů a vzniklé odpady se upravují různými dekontaminačními technologiemi, dalším důvodem nárůstu v produkci tohoto druhu odpadu je legislativní osvěta, kdy se nesoustřeďuje takový odpad jako běžný směsný komunální odpad. 

K problematice sledování trendů produkce do budoucna od jednotlivých typů zdravotnických zařízení je třeba poznamenat, že od 1. 1. 2021 je původce povinen  ohlašovat svoji produkci až v případě, kdy množství odpadu vzniklého při jeho činnosti překročí limit  600 kg nebezpečných odpadů za rok. To u zdravotnického odpadu bude znamenat, že již nebudou mít povinnost ohlašovat lékaři provozující ambulantní zařízení, kteří produkují méně odpadu než  je toto zákonem stanovené množství. Díky tomu  bude jejich produkce evidována pouze výše uvedeným nepřímým způsobem přes hlášení oprávněných osob.

V rámci sledování trendu produkce odpadu ve vazbě na přepočtený počet lékařů, který je prezentován v podobě mapy č.1, lze zaznamenat výkyvy v trendech. Tyto výkyvy v trendech ve vybraných krajích jsou podle všeho způsobeny jak změnami ve způsobu sběru dat ze strany Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a využívání modelování z důvodu nízké návratnosti od zpravodajských jednotek, tak změnami v zařazování odpadu mimo kat. č. 18 01 u velkých zdravotnických zařízení (Plzeňský a Královéhradecký kraj.). Tento způsob kombinovaného sledování celkové produkce a celkového počtu lékařů umožňuje odhad budoucích potřebných kapacit jednotlivých regionů a je účelný pro rozhodovací proces.

Při pohledu na následné nakládání se vzniklým odpadem ze zdravotní péče měla kromě  pandemie zásadní vliv na toto nakládání  nová legislativa, zejména první verze prováděcí vyhlášky k novému zákonu o odpadech č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládaní s odpady. Dne 7. srpna 2021, 16 dnů od svého vydání, kdy nabyla tato verze účinnosti, byla velká část zdravotnických zařízení postavena před zásadní změnu v oblasti nakládání s odpady skupiny 18 01, kdy pro odpady z kategorie ostatní došlo k úplnému zákazu skládkovaní. Naplnění tohoto požadavku se ukázalo v praxi jako velmi problematické. Z toho důvodu v druhé verzi výše citované vyhlášky došlo k posunu této povinnosti na rok 2028 v návaznosti na cíle aktuálního Plánu odpadového hospodářství ČR.

Závislost zdravotnických zařízení na službách zařízení pro konečné odstranění, dekontaminaci nebo využití odpadů mimo vlastní areál zdravotnického zařízení byla v roce 2020 a 2021 na úrovni 87,5 %. Vyplývá to z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) monitorující zařízení pro tepelné zpracování odpadu, kde lze vysledovat množství odpadů, které jsou odstraňovány přímo v areálu zdravotnických zařízení.

Na základě těchto údajů lze také sledovat volné kapacity všech zařízení, které jsou vhodné pro odstraňování zdravotnických odpadů. Při optimistickém scénáři, kdy si komerční spalovny nebezpečných odpadů budou zachovávat stejný podíl zdravotnických odpadů (47-52 %) jako v letech 2020 a 2021 a produkce nebezpečných odpadů bude stabilně růst v tempu 10 tis. tun za 8 let (Business as Usual – BAU), jak je naznačeno v grafu č. 1, vystačí stávající volné kapacity přibližně na 9-10 let.

Reálně však lze očekávat hned z několika důvodů tlak na rychlejší vyčerpání této odhadované volné kapacity s předpokladem BAU. Kvůli novým legislativním požadavkům v oblasti bezpečnosti zdravotnických prostředků, a tím tlaku na používání jednorázových zdravotnických prostředků, lze očekávat nárůst produkce odpadu. Zároveň je třeba zmínit patrný výkyv v období 2020-2021 v míře využívání termického způsobu odstranění zdravotnických odpadů v období pandemie, a naopak útlumu dalších průmyslových aktivit využívajících spalovny nebezpečného odpadu spolu se zdravotnickými zařízeními.  Významný vliv lze také očekávat přímo v návaznosti na změnu legislativy v oblasti odpadů.  Konkrétně co se týče odstranění odpadů, pak je třeba se řídit hierarchií nakládání s odpady, jelikož jak je zmíněno výše, skládkování v budoucnu nebude možné a bude nutné začít odpad zpracovávat jiným způsobem. Zde je nutné poukázat na současné nastavení vhodných kapacit pro termické odstranění, které vzhledem ke své vlastnické struktuře a technickému stavu nebudou mít povinnost přebírat infekční nebo hlavně ostatní (např. dekontaminovaný) odpad ze zdravotní péče za stávající ceny vzhledem k nárůstu poptávky velkého množství původců celé řady dalších druhů odpadů, kterým taktéž bude končit možnost skládkování.

Pokud jde o předávání vyprodukovaných odpadů oprávněným osobám, kdy se nejedná přímo o zpracování, ale o manipulaci s odpadem (např. mobilní sběr, svoz odpadu), pak se jeví prozatím tato manipulace jako nezbytná, protože původce kromě velkých nemocnic zpravidla nevlastní zařízení na konečné zpracování odpadu. Nicméně opakované předávání bez jakékoliv úpravy již naznačuje jisté neefektivnosti v logistice odpadů s ekonomickým dopadem na zdravotnická zařízení a nežádoucí navýšení environmentálních dopadů dopravy odpadu. Výsledky vykazovaného způsobu nakládání poukazují na dvojnásobné tempo nárůstu nakládání právě u mobilních zařízení. V absolutním množství pak celková manipulace se zdravotnickým odpadem představuje každoročně více než dvojnásobné množství oproti celkové produkci. Tento trend je patrný až od roku 2016. Z toho vyplývá, že mezi koncová zařízení ke zpracování zdravotnických odpadů a původce vždy vstupuje další jedno až dvě zařízení, především mobilní zařízení ke sběru odpadů. V některých případech je to nezbytné a zcela pochopitelné, např. při svozu ambulantních zařízení, lékáren, ordinací a malých zařízení, ale vývoj napovídá, že se tak děje prakticky u všech vyprodukovaných zdravotnických odpadů, a to zcela jistě není ideální jak z ekonomického hlediska, tak z důvodu minimalizace dopadů nakládání se zdravotnickými odpady.  Toto se snaží nový zákon upravit. Nicméně je nutné zmínit, že zmíněný trend posiluje i fakt, že mobilní zařízení většinou zajišťují nejen fyzickou přepravu, ale i další administrativní a ohlašovací povinnosti spojené s přepravou odpadů ze zdravotní péče, což je pro původce vyhledávaná komplementární služba.

Z dalších dostupných analýz na odpady ve zdravotnictví stojí za to poukázat na Podklady pro oblast podpory odpadového a oběhového hospodářství publikované v roce 2020 jako součást Programového dokumentu v Operačním programu Životní prostředí pro rok 2021-2027 ministerstvem životního prostředí (MŽP ČR, 2020). Součástí dokumentu je mj. dotazníkové šetření potřeb zdravotnických zařízení v této oblasti a definování potřebných kapacit koncových zařízení pro odstranění zdravotnických odpadů. Z výše uvedeného dotazníkového šetření vyplývá významné zaměření na současné okamžité potřeby, případně snaha o následování minulých praktik sousedních zemí, jako je např. Německo nebo Rakousko. Analýza je rozvedena až na úroveň investičních potřeb od původce až po stanovení potřebné kapacity koncových zařízení pro odstranění zdravotnického odpadu. Zde je nutné upozornit, že pokud zohledníme výchozí podmínky v sousedních zemích se současnou situací v ČR, tak z dlouhodobého hlediska řešení okolních zemí skrývají jisté nevýhody vyplývající např. z plánované transformace odpadového hospodářství prováděného současně se změnou energetické politiky. 

Přístup zdravotnického zařízení při reakci na legislativu by se měl odrazit v podobě zpracování pokynů pro nakládání s těmito odpady. Dle informací z terénu má již většina zdravotnických zařízení tuto povinnost splněnou. Aktuálně rezonuje ve zdravotnických zařízení praktické řešení povinnosti odděleného soustřeďování biologického odpadu uložené § 62 zákona. Dále byly evidovány, do vydání aktualizované Metodiky SZÚ, četné dotazy na konkrétní postup v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Stávající návrh řešení, kdy poskytovatel zdravotních služeb je povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením, má ve zdravotnické komunitě smíšenou odezvu.

Ohledně dalších možností udržitelného přístupu k provozu konkrétního zdravotního zařízení jsou snahy limitovány výše uvedenými vnějšími podmínkami příslušných trhů s energiemi, s odpady a se zdravotnickým materiálem, kterým je potřeba se přizpůsobit, případně zvýšit odolnost zdravotnického zařízení proti těmto vlivům. Do těchto vnějších vlivů je nutné započítat i vytrvalý nedostatek personálu, na kterém právě leží celá řada provozních povinností souvisejících s nakládáním s odpady.

5. Závěr

Současný zákon o odpadech říká, že jeho účelem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství a umožněn přechod k oběhovému hospodářství. Toto je podpořeno dalšími zakotvenými právními povinnostmi. S tím jsou spojena nezbytně nutná procesní i technická řešení a jak zdravotnická zařízení, tak i správní orgány vykonávající státní správu v oblasti odpadového hospodářství se budou muset adaptovat na změny přicházející s novými přístupy a výzvami v této oblasti.

Článek vychází z dat získaných v rámci řešení výzkumného projektu SS01010276 „Minimalizace dopadů nakládání se zdravotnickými odpady na zdraví a životní prostředí při zachování ekonomické udržitelnosti" se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Prostředí pro život.

Literatura

CENIA: Poskytnutá zdrojová data z Informačního systém odpadového hospodářství (ISOH, VISOH), prosinec 2020.

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.  Sbírka zákonů 2020, částka č. 222, str. 6082.

Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů). Sbírka zákonů 2021, částka 5, str. 122.

Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Sbírka zákonů 2021, částka 119, str. 2826.

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (Zákon o léčivech). Sbírka zákonů 2007, částka 115, str. 5342.

SZÚ,  Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení. 2022. [WWW Document]. URL https://szu.cz/wpcontent/uploads/2023/03/AHEM_3_2022.pdf (accessed 2. 2. 2023).

EMF, 2015. Circular Economy Report - Delivering The Circular Economy [WWW Document]. Str. 139-146. URL https://www.ellenmacarthurfoundation.org/publications/delivering-the-circular-economy-a-toolkit-for-policymakers (accessed 1.25.22).

MŽP ČR, 2020. Podklady pro oblast podpory odpadového a oběhového hospodářství jako součást Programového dokumentu v Operačním programu Životní prostředí 2021–2027 [WWW Document]. URL https://www.mzp.cz/cz/odpadove_obehove_hospodarstvi (accessed 7.12.22).

 MŽP ČR, 2016. Analýza současného systému shromažďování a skladování nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnictví (No. 3.7). Ministerstvo životního prostředí, Praha. [WWW Document].URL https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/projekty_po8_opzp_2007_2013/$FILE/OODP-3_7_1_MZP_FIN-20160810.pdf (accessed 7.12.22).

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/745 (Nařízení MDR). [WWW Document]. URL: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R0745 (accessed 5.3.2022)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií. (Nařízení HTA). [WWW Document]. URL: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32021R2282

(accessed 5.3.2022)

OECD, 2017, ‘Tackling Wasteful Spending on Health’[WWW Document]. URL: <https://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/tackling-wasteful-spending-on-health_9789264266414-en> [accessed 25 August 2021].

OECD, 2019. Waste, materials management and the circular economy | OECD Environmental Performance Reviews: Denmark 2019 | OECD iLibrary [WWW Document]. URL https://www.oecd-ilibrary.org/sites/d1eaaba4-en/index.html?itemId=/content/component/d1eaaba4-en (accessed 7.11.22).

OECD, 2021. Towards a national strategic framework for the circular economy in the Czech Republic. [WWW Document]. URL https://www.oecd-ilibrary.org/content/paper/5d33734d-en (accessed 7.11.22).

WHO Regional Office for Europe, 2017. Environmentally sustainable health systems: a strategic document. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen. [WWW Document]. URL http://www.euro.who.int/en/health-topics/Health-systems/public-health-services/publications/2017/environmentally-sustainable-health-systems-a-strategic-document-2017 (accessed 5.3.2022)

WHO Regional Office for Europe, 2018. Circular Economy and Health: Opportunities and Risks. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen.[WWW Document]. URL  http://www.euro.who.int/en/publications/abstracts/circular-economy-and-health-opportunities-and-risks-2018 (accessed 5.3.2022)

Sdílejte tento článek: