Úprava odpadů před jejich konečným zpracováním či odstraněním, jak správně vést evidenci odpadů
Časopis Odpady 09/2010
Rád bych tímto článkem pomohl osvětlit problematiku spojenou s vytvářením průběžné evidence odpadů u oprávněných osob provozujících zařízení určená k úpravě odpadů. Myslím tím ta zařízení, na kterých se převzaté odpady třídí, lisují, drtí atp., aby se následně předaly na zařízení pro konečné využití či odstranění.
Evidence za každé provozované zařízení
Úvodem bych rád připomenul, že průběžná evidence odpadů se podle současně platné Vyhlášky 383/2001 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady) vytváří zvlášť za každé provozované zařízení, pokud není úprava odpadu součástí zařízení ke konečnému využití či odstranění. V praxi to znamená, že pokud budete provozovat drtičku, lis či třídící linku a výstupem budou opět odpady, které předáváte jiné oprávněné osobě nebo na jiné vlastní zařízení, pak musíte evidovat odpady samostatně za každé takto provozované zařízení. To bývá zpravidla uváděno také jako jedna z podmínek u nově vydávaných souhlasů k provozování zařízení krajskými úřady podle § 14 odst. 1 Zákona o odpadech 185/2001 Sb.
Mobilní zařízení k úpravě odpadů
Výše uvedené platí pro stacionární zařízení. V případě mobilních zařízení k úpravě odpadů se musí evidence odpadů vytvářet samostatně za všechny činnosti realizované na příslušném území obce s rozšířenou působností.
Průběžná evidence – označení zařízení
Každá průběžná evidence by měla obsahovat především přesnou identifikaci provozovaného zařízení. Jedná se především o IČ a název provozovatele, adresu provozovny včetně základní územní jednotky (ZÚJ), u mobilních zařízení k úpravě odpadů pak místo adresy název a kód obce s rozšířenou působností. Nově se pro označování zařízení používá i Identifikační kód zařízení, který přiděluje krajský úřad.
Průběžná evidence – rozsah
Samotná průběžná evidence musí obsahovat datum u každého záznamu, číslo zápisu do evidence, jméno a příjmení osoby odpovědné za její vedení a dále položky, jejichž rozsah je dán přílohou 20 Vyhlášky 383/2001 Sb. Jsou to: katalogové číslo podle katalogu odpadů (Vyhláška 381/2001 Sb., kategorie (O/N, N = nebezpečný, O = ostatní), název odpadu a případně upřesnění (technický název) u odpadů jinak blíže neurčených (katalogové číslo končí na 99), množství (kladná hodnota v tunách s přesností až na 6 des. míst), kód způsobu nakládání, IČ, název a adresa partnerské organizace včetně ZÚJ v případě převzetí nebo předání odpadu jinému subjektu či jiné vlastní provozovně.
Evidence odpadů by měla obsahovat záznamy, které popisují veškeré činnosti, jež s odpady provádíte. V tom se ale často chybuje. Mnohdy se zapomíná právě na uvedení záznamu identifikující úpravu odpadu (třídění, lisování, drcení …). Jak by to tedy mělo být?
Průběžná evidence – převzetí odpadu
Jako první se do evidence zaznamenává převzetí odpadu. Od právnické osoby, obce či fyzické osoby oprávněné k podnikání se převzetí označuje kódem nakládání B00. Pokud je odpad dovezen ze zahraničí, použijte kód BN6 (z členského státu EU) nebo BN16 (mimo území EU). Jestliže Vám odpad předává občan (fyzická nepodnikající osoba) a to mimo systém „nakládání s komunálními odpady“ stanovený obcí, nebo pokud se jedná o použitý výrobek předávaný v rámci zpětného odběru, označte takový příjem kódem nakládání BN30. Při převzetí odpadů od občanů nezapomeňte vyplnit ZÚJ obce, ve které byl odpad vyprodukován!
Průběžná evidence – úprava odpadu
Množství odpadu, které upravujete, zaznamenejte do evidence pod kódem nakládání, který je zpravidla uveden ve Vašem souhlasu k provozování zařízení od krajského úřadu. Jedná se např. o kód nakládání BR12 (Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11) nebo BD13 (Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12). Pozn.: První písmeno v kódu nakládání se váže k převzetí odpadu. Pokud byste odpad vyprodukovali (A00) a poté jej upravovali, pak by kód nakládání začínal písmenem A. U skladových zásob (odpady převedené z předcházejícího roku C00) musí kód nakládání začínat písmenem C.
Nezapomeňte, že záznamy v evidenci odpadů musí mít vždy vyrovnanou množstevní bilanci v rámci konkrétního druhu odpadu. To znamená, že množství všech převzatých odpadů musí odpovídat množství upravených odpadů. Pokud upravujete pouze část, pak zbylou část musíte v evidenci označit podle skutečnosti např. kódem představujícím předání jiné oprávněné osobě či provozovně (BN3) nebo uskladnění odpadu ke konci roku (BN5) pro převod do roku následujícího.
Průběžná evidence – produkce odpadů z úpravy
Samotnou úpravou odpady nezaniknou. Proto se musí v evidenci následně zaznamenat vznik upravených odpadů a předání jiné oprávněné osobě či provozovně, kde se dále budou tyto odpady zpracovávat nebo odstraňovat. Pro určení správného kódu nakládání pro vznik je důležité, zda úpravou došlo ke změně katalogového čísla odpadu. Např. při třídění k tomu často dochází, při lisování nikoliv. Pokud úpravou nedojde ke změně katalogového čísla, pak použijte pro zaznamenání vzniku odpadu kód nakládání BN40. V opačném případě se jedná o klasickou produkci odpadů, která se označuje kódem nakládání A00. Pro předání upravených odpadů použijte v evidenci kód nakládání BN3 resp. AN3. V případě, že se jedná o vývoz odpadu do zahraničí, použijte kód nakládání BN7 resp. AN7 (do států v EU) nebo BN17 resp. AN17 (do států mimo EU).
Průběžná evidence – inventurní rozdíly
Jak již jsem výše uvedl, musí mít evidence odpadů vyrovnanou množstevní bilanci. V praxi se ale často stává, že dojde k provážení odpadu, nebo ke změně množství např. vysycháním. Tuto skutečnost můžete v evidenci zaznamenat s kódem nakládání AN50, BN50, CN50 = vyrovnání nedostatku odpadů, AN53, BN53, CN53 = vyrovnání přebytku odpadů.
Průběžná evidence – Co když úpravou již odpad nevznikne?
Mnohdy řeším otázku týkající se zařízení ke sběru odpadů (sběrných surovin a kovošrotů), kde kromě sběru provádějí právě třídění odpadů. Při této činnosti provozovatel vytřídí věc, která může sloužit k původnímu účelu (trubky, ploty, traverzy, plechy atd.). Je otázkou, zda se stále ještě jedná o odpad. Dle mého názoru tomu tak není, jedná se přeci o materiál, který lze opětovně použít. Provozovatel by však tento materiál měl evidovat ve své skladové evidenci a zaznamenávat v účetnictví. Pak by takový materiál neměl být již evidován v průběžné evidenci odpadů! Je však nutné podotknout, že přesný postup této činnosti by měl být prokonzultován s krajským úřadem a měl by být součástí provozního řádu příslušného zařízení.
Automatická tvorba průběžné evidence odpadů
Věřím, že Vám tento článek pomohl se zorientovat v evidenci odpadů. Myslím si, že to není složitá problematika a nedomnívám se, že by se jednalo o velkou administrativní zátěž, jak se často píše. V současnosti existuje řada počítačových programů, které průběžnou evidenci vytvářejí automaticky na základě účetních dokladů a vážních lístků.
Petr Grusman, INISOFT s.r.o.
Sdílejte tento článek: