Proto EEA nechala vypracovat analýzu, jejímž cílem bylo různé systémy navzájem porovnat a zjistit, jak na tom s elektrickou evidencí odpadů v Evropě jsme. Využila k tomu data od Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet), která sdružuje 38 zemí. Jde o 27 členských států EU, několik zemí přidružených (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko) a šest zemí Balkánu, které s Eionetem koordinují svou činnost.
Výsledky z dotazníku
Z 38 členů se průzkumu zúčastnilo třicet jedna zemí. Neodpověděly pouze dvě země z Evropské unie a pět spolupracujících zemí. Z jednatřiceti odpovědí
tak vyplynulo, že dvacet šest zemí již elektronický registr odpadů využívá. Celoplošně na celém území je registr zaveden ve 24 zemích. V šestnácti zemích je registr veden na národní úrovni, některé země ho mají jen regionálně. Pět zemí registr dosud nemá a z toho dvě ho ani neplánují. Většina registrů funguje již víc než tři roky a za jejich správu jsou vesměs odpovědné vnitrostátní veřejné orgány.
Sledují se odpady podle Katalogu odpadů, ale také nebezpečný, komunální, průmyslový a obalový odpad, elektrická a elektronická odpadní zařízení, baterie, autovraky nebo stavební a demoliční odpad. Jedna země uvedla, že jejich evidence odpadů zahrnuje také „vytěžené zeminy a sedimenty, i když nemají status odpadu“, další země uvedla například „odpadníních odpadních vod, recyklované lodě“.
Jedna otázka byla navržena tak, aby bylo zřejmé, kdo smí vkládat údaje do rejstříku. Všichni respondenti uvedli, že údaje vkládají společnosti zabývající se nakládáním s odpady, přičemž v některých případech se této role ujímají i jiné subjekty.
Některé země uvádějí různé termíny pro ohlašování odpadů, například v závislosti na druhu odpadu, některé mají denní nebo měsíční základnu pro nebezpečný odpad, některé týdenní pro odpad, který není nebezpečný, nebo měsíční pro komunální odpad.
Všechny země uvedly, že omezují přístup k údajům s citlivými informacemi. Přístup uživatelů je zpravidla prostřednictvím webového portálu s agregovanými daty. Ruční zadávání údajů je stále hojně využívanou metodou předkládání údajů, některé systémy obsahují také funkce pro automatické nahrávání z vlastního softwaru nebo prostřednictvím jiných kompatibilních databází.
Jaký druh dat obsahují registry?
(celkový počet zemí: 26)
Problémové okruhy
O něco více než polovina respondentských zemí provádí automatické ověřování údajů v systému ERW, většina systémů však neumožňuje analýzu v reálném čase, například výpočty nebo sledování trendů. Manuální ověřování uvedlo devět zemí, obvykle s periodicitou jednou ročně. Mezi hlavními problémy evidence odpadů vyjmenovaly oslovené země zjištění kvality údajů a jejich shromažďování, nedostatek času a zdrojů na vývoj a údržbu systému, koordinaci s ostatními vnitrostátními orgány nebo jinými databázemi.
Uživatelé označují za obtížný přechod z papírové formy na elektronickou, zejména pokud musí nadále vykazovat některé údaje v papírové podobě nebo pokud existuje více systémů, které musí používat pro vykazování svých povinností. Potíže jim také dělá identifikace kódů odpadů a způsob nakládání s nimi, což má za následek, že údaje mohou být nesprávné nebo jsou jen odhadnuté.
Jak se dalo očekávat, některé problémy souvisejí s technickými problémy, které mají elektronické systémy. Průzkum však odhalil také přínosy zavedení elektronických registrů, mezi něž prý patří snížení administrativních režijních nákladů, zvýšení míry hlášení a zlepšení načasování a poskytování hlášení.
Odpovědi jednotlivých zemí na otázky z průzkumu byly bodově hodnoceny. Nejvyšší počet bodů, tedy 137, pak obdržel elektronický systém sběru a hodnocení odpadových dat České republiky, takže z tohoto výzkumu vychází jako nejlepší v Evropě i přidružených státech.
Kdo se podílí na vytváření registrů o odpadech?
Český systém
Základ našeho elektronického systému tvoří Integrovaný systém pro plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), do kterého jsou povinná data ohlašována, a Informační systém odpadového hospodářství (ISOH), který slouží k následnému ověření, zpracování a vyhodnocení ohlášených dat. Celý systém provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která funguje i jako ověřovatel a zpracovatel dat a jejich hodnocení. „Předně je potřeba říci, že průzkum byl zaměřen na evidenční systémy, kdy se neposuzovala jen úroveň elektronizace a softwaru, ale především, jak jsou jednotlivé národní evidenční systémy nastaveny,“ řekla za agenturu Helena Benešová. „Ten český je unikátní v tom, že nese zásady podvojného účetnictví, díky kterému lze získat informaci i od subjektů, které nehlásily z důvodu nedosažení ohlašovacích limitů, chybějící řetězec dat lze dopočíst a umožňuje přesné a adresné kontroly dat a jejich opravy ohlašovateli. Díky tomu je řetězec dat komplexní, a to činí náš systém výjimečným,“ dodala.
Zároveň však zdůrazňuje, že na úspěchu má podíl i Ministerstvo životního prostředí jako vlastník systému a tvůrce související legislativy, krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností, kteří se podílejí jak na validaci dat, tak na povolení provozu, ale především všechny subjekty, které podle zákona o odpadech data ohlašují.
Nakládání s odpady a další související informace do systémů ISPOP a ISOH každoročně nahlašuje 31 tisíc unikátních subjektů s celkem 93 tisíci hlášeními, které následně ověřuje 206 úřadů obcí s rozšířenou působností, 14 krajských úřadů a pracovníci České informační agentury životního prostředí, která je centrem dat o odpadech. Od roku 2023 jsou také nezpracovaná ohlášená data kompletně přebírána Českým statistickým úřadem, čímž byla zrušena nutnost dvojího hlášení o odpadech.
Autor: Jarmila Šťastná
Zdroj: Časopis Odpady
INISOFT s.r.o. děkuje všem pracovníkům CENIA, MŽP, KÚ, ORP, ČIŽP, kteří se na výše uvedeném úspěchu podíleli. Věříme, že jsme námi vytvářenými nástroji ISOH, EVI9, ESPI9, ODPADY Praha, EVI8 Obec, ESPI8 k tomuto prvenství rovněž přispěli.
Sdílejte tento článek: