485 102 698485 102 698

 

Centrum informací

Nakládání se zeminami je zcela specifická záležitost v oblasti stavební výroby. Nebudeme se bavit o otevřených zemnících, písnících, lomech a podobných dobývacích prostorech. Cílem článku je vysvětlit nakládání se zeminami, které vznikly při stavební činnosti.

Jsou, nebo nejsou odpadem? Jak se v problematice orientovat, jak s nimi nakládat, co vše se smí, ale také co se musí dodržet.

Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v úvodních ustanoveních deklaruje, že nekontaminovaná zemina vytěžená při stavební činnosti, která bude využita v místě stavby (staveniště vyznačené v PD), popř. na dočasné deponii odsouhlasené např. v rámci stavebního řízení, není považována za odpad.

Je tedy vůbec potřeba toto téma otevírat?

Pojďme se v této problematice zorientovat a vysvětlit si některé případy a rozdíly při nakládání se zeminou.

Specifikujme si, kdy musíme se zeminou nakládat jako s odpadem.

Jednoduchá definice říká, že odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Vznikne-li při stavebních pracích zemina, kterou dále v místě nelze využít a „je povinnost se jí zbavit“, pak je nutno postupovat v režimu zákona o odpadech. Znamená to tedy, že ji lze za určitých podmínek předat pouze oprávněné osobě. Často je podmínka prokázání jejího využití, resp. odstranění, uvedena v rozhodnutí vydaném stavebním úřadem.

Jak postupovat v případě, kdy na jedné stavbě zeminy přebývá a je vedena v režimu odpadů a na druhé je jí nedostatek?

Zákon o odpadech na toto myslel v ustanovení § 14 odst. 2, kterým umožňuje využívání odpadu, v našem případě zeminy, v zařízeních, která nepodléhají souhlasu k provozování zařízení. Místo pro ukládání zeminy bude totožné s plochou, kde budou probíhat úpravy, resp. se zařízením dle § 14 odst. 2, a bude se tak jednat o skladování zeminy o tzv. přechodné soustřeďování po dobu nejvýše 3 let před jejím využitím na nezabezpečené ploše.

Takto definované zařízení pak může přijímat zeminu v režimu odpadů, avšak za předpokladu, že bude splňovat limitní hodnoty ukazatelů daných v příloze č. 10 tab. č. 10.1. a č. 10.2. vyhlášky č. 294/2005 Sb., v platném znění. Povinností provozovatele takového zařízení je vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi a podávání ročního hlášení za odpady.

Může stavební firma skladovat přebytečnou zeminu vzniklou při stavební činnosti ve své provozovně?

Ano a tehdy, kdy se bude jednat o skladování vlastních ostatních odpadů vzniklých při své činnosti. Tento způsob není podmíněn udělením souhlasu k nakládání s odpady, ani rozhodnutím o povolení zařízení dle zákona o odpadech, nicméně plocha musí být v souladu se stavebním zákonem, resp. v souladu s územním plánem a s jednotlivými složkami životního prostředí.

Vzhledem k tomu, že se na této deponii nejedná o využívání odpadů na povrchu terénu, ale pouze o přechodné soustřeďování odpadů, není nutné dokládat hodnocení odpadů rozbory dle tab. č. 10.1. a 10.2 přílohy č. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Kvalitu odpadů bude nutno doložit v případě, že záměrem bude využití zeminy na povrchu terénu.

Zemina jako vedlejší produkt?

Při liniových stavbách, při výkopových pracích apod. vzniká při stavební činnosti zemina, jako nedílná součást stavby, kterou lze v tomto případě považovat za vedlejší produkt ve smyslu ustanovení § 3 odst. 5 zákona o odpadech. Pokud je pro zeminu zároveň zajištěno její využití, a to bez dalšího zpracování, a nedojde tím k nepříznivým účinkům na životním prostředí nebo lidském zdraví, pak lze se zeminou nakládat mimo režim odpadů a není tak bezpodmínečně nutné ji předávat oprávněné osobě, popř. do zařízení dle ustanovení § 14 odst. 2.

Podobného institutu lze využít při uplatnění ustanovení § 3 odst. 6 zákona o odpadech, s tím rozdílem, že zemina již byla v režimu odpadů, ale za určitých podmínek jim přestane být.

Zemina přestává být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky (Shrnuto. Pokud odpad prošel alespoň jedním způsobem úpravy uvedeným v příloze č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. (kódy nakládání R1 – R13) a splňuje uvedené podmínky, přestává být odpadem):

Napadají Vás další otázky, které aktuálně řešíte a my jsme je zde neuvedli? Pak neváhejte využít služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT pro řádné plnění legislativních povinností nejen v oblasti odpadové legislativy nabízí.

Jste stavební firmou a nevíte jak svou produkci odpadů řádně evidovat? Máme pro Vás řešení. S modulem provozní celky, který je volitelným modulem k EVI 8, budete mít svá data pod kontrolou a vždy v souladu s platnou legislativou. Tento modul Vám umožní data evidovat nad rozvětvenou strukturou subjektů, získáte s ním podrobnější pohled na pohyb a evidenci odpadů v rámci provozního celku a komfortně zvládnete vytvořit ročního hlášení za činnosti na území příslušného ORP,

Chcete vědět ještě více?

Vzdělávejte se s námi. Připravili jsme pro Vás nabídku legislativních seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni.

 

 

Ing. Jitka Lochovská
INISOFT s.r.o.