485 102 698485 102 698

 

Centrum informací

     Nejvyšší produkce odpadů vzniká každoročně v oblasti stavebnictví. S tím je spojeno i velké množství otázek. Pokusíme se odpovědět na některé  z nich.

     Stavební a demoliční materiál je považován za odpad vlastně ihned po jeho vzniku při demolici. Dochází zde k naplnění znění zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., § 3, odstavec 1 a 3, kde se říká: „Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit“, „Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.“

Kdy  považovat SDO za odpad

     Přesně uvedeným způsobem vysvětluje vznik stavebního a demoličního odpadu (SDO) i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), a její výrok v jedné z kauz potvrdil i odvolací orgán, k terým je Ministerstvo životního prostředí  – odbor výkonu státní správy (OVSS). Pokud probíhá demolice nějaké stavby, potom se jedná o materiály, které po svém poničení nemají charakter výrobku a nelze je opětovně použít k původnímu účelu.

     Z tohoto pohledu je problematické jak použití SDO přímo v místě stavby, tak i jeho úprava za účelem dalšího použití. Novela vyhlášky č. 294/2005 Sb., § 12, odstavec 1, definuje, že: „Na povrchu terénu nelze využívat odpady … komunálních odpadů. Na povrchu terénu dále nelze využívat stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům … při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky.“

     Proto původce odpadu může tento odpad sám upravit na recyklační lince, nebo jej předat jako odpad oprávněné osobě, která je provozovatelem drtící linky a ta tento odpad upraví. Zde mohou vzniknout buď pouze upravené stavební odpady, nebo recyklát, který podpořen certifikátem a vyhovujícími analýzami je prohlášen za výrobek o shodě s ČSN. Ten lze následně využít podle určení projektové dokumentace.

Legislativní podmínky pro použití SDO

     Výrobek o shodě je možné využít, ale pokud takový certifikát nemáme, potom je možné upravený odpad (recyklát) použít na povrchu terénu pouze, pokud je to v rámci zařízení v provozu oprávněné osoby. Tím je myšleno se souhlasem příslušného krajského úřadu podle zákona o odpadech (§ 14, odstavec 1). Případně  se použije § 14, odstavec 2, podle kterého se uvedená stavba, ve které chce firma odpad použít, prohlásí zařízením, které využívá odpad jako vstupní surovinu pro svou (stavební)  výrobu. Ve shodě s ČIŽP doporučujeme  k tomuto kroku sáhnout,  až pokud jsou vyčerpány ostatní možnosti, a spíše v okamžiku, kdy pracujeme se zeminami. Stále platí, že odpad musí být recyklován na frakce a musí odpovídat požadované kvalitě i podle analýz vyhlášky č. 294/2005 Sb., příloha 10. Dále také, že stavba musí být podle projektové dokumentace, kdy projektant navrhl využití odpadů ve výpisu materiálů.

Jak na deponie

     Při prováděné stavební činnosti je velice důležitou fází deponování materiálů. Ideální stav je, když deponii řeší již projektová dokumentace a investor. To je ale bohužel spíše fikce, praxe poukazuje na potřebu řešit deponii samostatně. V tuto chvíli je potřeba zajistit:

Jak je to s vedlejším produktem

     Téma „vedlejší produkt“ je ve stavebnictví stále živé a po pravdě i bolestivé. Jako vedlejší produkt nelze využít odpady z demolic, pokud je povinnost prohlásit je odpadem. Proto je zde možnost použití pouze těch materiálů, které svůj původní účel neztratily. Dřevo (většinou trámy a masivní díly), dveře, okna, dlažba, kámen a podobně. Hovoříme tedy  spíše o výrobcích a jejich použití v bazaru stavebních výrobků.

     Jako vedlejší produkt bychom však mohli použít odpady, které vyprodukujeme ve výstavbě. Tím je myšleno například otevření zemních prací – výkopy a dolování při stavbě základů a podzemních částí staveb. Při odtěžování zeminy, písků, perku, kamene apod. V tuto chvíli si připomeneme znění definice vedlejšího produktu: „Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud:

  1. vzniká jako nedílná součást výroby,
  2. její další využití je zajištěno,
  3. její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
  4. její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.“

     U odpadů pocházejících z demolic je jasné, že jejich vznik je nevyhnutelný. U výstavby je odtěžení materiálu spíše nákladem, který není požadovaný. Není prvotním cílem, ale vzniká jako nedílná součást stavební výroby (viz číselníky činností podle ČSÚ – číselník JSKO), kdy jsou rozpory v tom, zda stavba je výroba. Další využití je zcela jistě zajištěno a zpracování je zcela stejné jako při běžné těžbě. Jako každý materiál musí splnit požadavek na výše uvedené analýzy.

Poraďte se

     Pokud řešíte obdobnou problematiku a nejste si jisti, že s odpady ze stavebnictví nakládáte ve shodě s legislativou, kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme. Umíme provést základní kontrolu plnění legislativních povinností vyplývajících z jednotlivých složkových zákonů životního prostředí, tedy nejen zákona o odpadech a prováděcích vyhlášek k němu. Komplexně vás také vzděláme na dvoudenním semináři, který je určen pro začátečníky v legislativě životního prostředí a začínající ekology. Budou na něm prezentovány ty nejdůležitější povinnosti a novinky vyplývající z legislativy jednotlivých složek ŽP, nebo způsob a rozsah vedení povinných provozních záznamů, hlášení a evidencíZkušení lektoři vám ukážou cestu, jak uvést do souladu požadavky legislativy s běžnou praxí. Více informací:  www.inisoft.cz/skoleni. Správně evidovat a ohlašovat produkci a nakládání s odpady vyřeší specializovaný software www.inisoft.cz/software/evi-8.

Ing. Václav Kuncl,
společnost INISOFT s. r. o.