485 102 698485 102 698

 

Centrum informací

Drtičky stavební suti z pohledu odpadů, ovzduší a posuzování vlivů na životní prostředí EIA

Na trhu najdeme nepřeberné množství drtičů a třídičů stavebních hmot. Lze si vybrat dle výkonu, velikosti vstupního otvoru, velikosti nadrcených frakcí, způsobu přepravy a dalších parametrů.  Z pohledu legislativy na úseku ochrany životního prostředí je však potřeba znát další údaje, projektovanou kapacitu, zda se bude upravovat stavební materiál nebo odpad, zda bude drtička využívána jako součást recyklačního dvora nebo jako samostatné zařízení, které se bude pronajímat apod.

Pojďme si vysvětlit, kdy je jaký údaj potřebný, abychom předešli případným sankcím ze strany kontrolních orgánů.

Je potřeba řešit drtičku stavební suti z hlediska odpadů?

Není, tak proč o tom mluvíme? Jednoduchá odpověď. Bude-li záměrem drtit pouze stavební materiály, nikoliv stavební odpady, resp. pokud budou drceny pouze odpady v recyklačním dvoře, v zařízení schváleném pro úpravu odpadů, nebo v místě jejich vzniku (na stavbách) přímo původcem, pak není důvod, aby drtička byla povolena krajským úřadem jako samostatné zařízení na úpravu odpadu.

Pokud ale nebude naplněno výše uvedené, pak se bude jednat o klasické zařízení k úpravě a využívání odpadů. Zahájení činnosti je závislé na rozhodnutí krajského úřadu, který uděluje souhlas k provozování tohoto zařízení a zároveň schvaluje jeho provozní řád. Drtič může být povolen jako stacionární, ale i jako mobilní zařízení, a to dle způsobu využití. V případě mobilního zařízení je nutné si uvědomit, že musí být povoleno příslušnými krajskými úřady v jednotlivých krajích, kde bude plánována úprava stavebního odpadu.

Vedení průběžné evidence při pohybu odpadů a podávání hlášení jsou nedílnou součástí provozu zařízení. Průběžná evidence se vede za každé samostatné zařízení a hlášení se tak podává za IČZ (identifikační číslo zařízení) daného zařízení, ať už drtičky jako stacionárního zařízení, nebo za IČZ recyklačního dvora, jehož součástí je i drtička. U mobilního zařízení se pak hlášení podává pod IČZ, které bylo přiděleno krajským úřadem dle sídla provozovatele. Kód ORP (obec s rozšířenou působností) se zvolí v případě, že drtička odpadu byla na stavbu zapůjčena, vč. obsluhy. Povinnosti vedení průběžné evidence pak logicky přechází na původce odpadu (nájemce drtičky), který k identifikaci místa vzniku odpadu uvádí kód ORP, jedná se o vznik odpadu z tzv. činnosti.

Jak je to s povinnostmi na úseku ochrany ovzduší?

Stejně tak jako u odpadů i zde se drtící linka může pohybovat ve dvou rovinách. Vždy se bude jednat o zdroj znečištění ovzduší, avšak po překročení projektované kapacity vyšší než 25 m3 za den se stává drtička tzv. vyjmenovaným zdrojem znečištění ovzduší, který podléhá přísnějším pravidlům. Provoz musí probíhat v souladu s provozním řádem a na základě povolení provozu stacionárního zdroje, uděleného příslušným krajským úřadem, které obsahuje závazné podmínky pro provoz. 

V pojetí zákona o ovzduší je rozuměna mobilním zařízením samohybná, ale i přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, který slouží pro vlastní pohon nebo je součástí technologického vybavení. U drtičky, resp. v případě drtící linky se tak jedná o stacionární zařízení, které podléhá povolovacímu řízení. Před samotným povolením provozu je nutné zdroj umístit a k tomu je nezbytné závazné stanovisko vydané krajským úřadem. 

Mezi povinnosti provozu vyjmenovaného zdroje znečištění ovzduší patří vedení provozní evidence a podávání hlášení přes ISPOP, nicméně i pro tzv. nevyjmenované zdroje ovzduší platí dodržování obecných povinností. Tyto povinnosti stanovuje zpravidla příslušný obecní úřad s rozšířenou působností v závazném stanovisku, resp. vyplývají ze zákona o ochraně ovzduší.

Při ohlašování souhrnné provozní evidence (SPE) do ISPOP, je potřeba v hlášení odlišit, zda se jedná o stacionární, nebo mobilní zdroj. U mobilního je potom povinnost podat hlášení ke každému KÚ, kde má stroj povolení provozu, byť by bylo nulové. Pro výpočet emisí je potřeba vycházet z emisních faktorů, které jsou uvedeny v metodickém pokynu MŽP z dubna 2018, který ale upřesnilo ČHMI v lednu 2019 pro drtičky a třídičky i s názorným příkladem vyplnění formuláře.

Spadá drtička odpadů pod proces EIA?

I tady je potřeba sledovat kapacitu, ale pouze u stacionárního zařízení. Tentokrát je limitní hodnotou 2500 t využívaných ostatních odpadů za rok. V případě dosažení tohoto množství upravených odpadů se bude jednat o záměr, který podléhá posouzení ve zjišťovacím řízení, vedeném příslušným krajským úřadem. Avšak v pojetí zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, je na rozdíl od zákona o ovzduší, drtička, která není součástí recyklačního dvora, brána jako mobilní zařízení.

V případě mobilního zařízení, které bude přemísťováno dle potřeby, nebude možné vypracovat objektivní podklady, které by relevantně posoudily vliv na životní prostředí v daných místech. Takovéto zařízení, při dosažení stanoveného limitu, naplňuje sice dikci bodu 56 přílohy č. 1 zákona č. 101/2012 Sb., ale vzhledem k nemožnosti určení místa, kde bude docházet k úpravě odpadů, nelze tak posoudit vliv zařízení na životní prostředí dané lokality. Umístění mobilního zařízení k využívání odpadů proto nepodléhá posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí.

Pokud potřebujete legislativní pomoc nejen v oblastech nakládání s odpady a ochrany ovzduší, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT vedle specializovaných softwarových produktů nabízí. Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se s námi. Připravili jsme pro Vás řadu legislativních seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Jitka Lochovská
INISOFT Consulting s.r.o.

inzerce_SKLAD drticky final.png

 

Sdílejte tento článek: