Budoucnost obecních systémů nakládání s odpady

     Toho, kdo průběžně sleduje dění ohledně nových trendů v problematice nakládání s odpady, nepřekvapím informací, že strategie Ministerstva životního prostředí (dále MŽP) je mj. zaměřena i na to, aby lidé v budoucnu platili za své odpady podle jejich množství. A to vše pod heslem „Zaplatíš, kolik vyhodíš!“ MŽP na podporu této strategie již zorganizovalo 13 seminářů pod názvem PAYT TOUR 2017.

     Pro zjištění, kolik odpadů občan vyprodukuje, existuje řada řešení, lišících se mírou administrativní, technologické a finanční náročnosti. Nicméně pro naplnění výše uvedeného hesla se to bez změny neobejde. Rozúčtovat náklady resp. účtovat poplatky na občana spojené se zajištěním systému pro nakládání s odpady totiž bude vždy méně náročné, než sledovat množství vyprodukovaných odpadů jednotlivými občany.

     Pro směsný komunální odpad, který končí v černých popelnicích a kontejnerech jsou metody pro zjišťování hmotnosti v praxi celkem známé a zavedené. Téměř všechny svozové firmy dnes znají stanoviště jednotlivých nádob, jejich vlastníky či uživatele a podle různých mechanismů od těch nejpřesnějších jako je identifikace a vážení každé nádoby až po ty méně přesné jako je rozpočet celkového svezeného množství na jednotlivé svezené nádoby podle koeficientu naplněnosti lze množství vyprodukovaného odpadu na jednotlivé občany celkem snadno zjistit.

     U tříděného odpadu je situace o poznání složitější. Pokud chce obec nebo město sledovat produkci papíru, skla, plastů a dalších takových komodit podle občanů, např. pro zajištění jejich lepší motivace k třídění, nebývá výsledná metoda jednoduchá, levná a přesná, protože nádoby pro tyto odpady jsou ve většině případů společné.

     Nechci zacházet do podrobností. Všechno má řešení, někdy výhodná, jindy nevýhodná. To, o čem se ale velmi málo mluví, jsou odpady, které vyprodukují drobní živnostníci především při své stavební činnosti a tyto odpady pak předávají do obecních systémů. Nejčastěji jako produkci konkrétního občana. V praxi tak živnostník vydělá, protože si přirozeně do ceny zakalkuluje i náklady spojené s likvidací odpadů, které však odevzdá na sběrném dvoře jako občan za sníženou cenu, anebo úplně zdarma. Toto počínání se pak promítne do celkových nákladů obce a tak to vlastně zaplatí všichni. U malých obcí tento jev tak rozšířený není, ale čím je živnostník resp. občan anonymnější a může se snadněji schovat, tím častěji nastává.

     Pokud tedy v budoucnu budeme platit jako občané za množství vyprodukovaných odpadů, neměli bychom tento problém opomíjet. Z našich zkušeností vyplývá, že největší množství živnostenských odpadů z výrobní činnosti prezentovaných jako komunální končí na sběrných dvorech. Tam, kde začali sledovat množství přijatého odpadu podle jednotlivých občanů, bylo dosaženo pozitivního výsledku. Nejen, že se podařilo snížit přijímané množství ve srovnatelném období, ale obce resp. města získala i potřebné informace k tomu, aby mohla optimalizovat svůj systém nakládání s odpady a mohla zavést množstevní kvóty na nezpoplatněný a zpoplatněný příjem. A i zmíněný problém se tím podařilo vyřešit.

     Pro sledování množství přijatého odpadu na sběrných dvorech je možné zavést různé systémy. Naše firma vytvořila specializovaný provozní program SKLAD Odpadů 8, který letos slaví 15. narozeniny. Primárně byl vytvořen pro skládky, ale postupně získal mnoho funkcí a dnes je ho možné používat prakticky na všech typech zařízení pro nakládání s odpady (spalovny, kompostárny, třídící linky, kovošroty, mobilní zařízení atp.). Samozřejmostí je, že program disponuje řadou zákonných číselníků jako je katalog odpadů, kódy nakládání, základní územní jednotky ZÚJ, kódy obcí s rozšířenou působností a správních obvodů hl. m. Prahy, vlastními číselníky jako kontakty, jednotky, nádoby, stanoviště, četnosti, ceníky, cenové oblasti, vozidla atd. Volitelně lze program připojit k dalším databázím jako je např. Registr ekonomických subjektů, Rejstřík živnostenského podnikání, Registr zařízení a dále je možné do programu importovat i seznam obyvatel. To vše je žádoucí pro usnadnění samotné práce a zajištění přesných informací. Program lze propojit prakticky se všemi typy vážních systémů, s kamerami, semafory atp. a proto obsluha pouze vybere ze seznamu subjektů předávající osobu, ke které se zaznamená přijímané množství a druh odpadu. Tím vznikne automaticky příjemka odpadů. Program obsluhu okamžitě upozorní, že došlo k překročení nastaveného limitu nezpoplatněných odpadů a tak nedochází ke zbytečným finančním ztrátám. Zároveň lze z programu vytisknout vážní lístek, základní popis odpadu, pokladní doklad s EET nebo vytvořit fakturu a to i v elektronické podobě. Ceny se mohou nastavit obecně ke každému druhu odpadu a zároveň individuálně ke konkrétnímu subjektu a to na základě smlouvy. Všechny zaevidované záznamy lze přenášet do různých účetních a ERP systémů a zároveň automaticky do programu EVI 8 pro zajištění zákonem vyžadované průběžné evidence odpadů, ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady do ISPOP a pro další státem vyžadované výkazy, ale i vlastní přehledy.

     Velkou výhodou pro větší města a obce je síťové řešení programu SKLAD Odpadů 8. Pokud je do obecního systému pro nakládání s odpady zapojeno více zařízení – sběrných dvorů, kompostáren, překladišť resp. míst, kam občan může předávat odpady, je nezbytné informace sdílet. Jejich propojením lze snadněji pohlídat nastavené limity, řídit ceny a sledovat kompletní odpadové hospodářství do nejmenších detailů.

     Často si obce a města pro zajištění obecního systému nakládání s odpady služby jako je svoz odpadů, provoz sběrných dvorů, kompostáren a dalších zařízení najímají. Mohou to ve výsledku být různé firmy a z toho vyplývá, že požadované informace nebudou sdílené. I na to jsme při navrhování našeho software mysleli a vytvořili jsme obecný formát, kterým lze od těchto firem získat údaje v jednotné elektronické podobě tak, aby je bylo možné sehrát v reálném čase do jedné databáze.

     Mohlo by se zdát, že výše popisované problémy a řešení jsou složitá a snadnější by bylo, aby občané všude za své odpady platili bez nastavených limitů, sdílení dat atp. Problematika odpadového hospodářství však není tak jednoduchá a hodně záleží na výchově lidí, velikosti obce, typu zástavby. V minulosti jsme už systém plateb za odvoz komunálního odpadu měli. Neexistovalo tolik obalů z výrobků, více obalů bylo vratných a zálohovaných, více jsme navštěvovali druhotné suroviny, vykupovalo se více komodit a přeci vznikalo mnoho černých skládek a neexistovala téměř žádná cesta, u které by se neválely pytle s odpadem. A proto byly zavedeny paušální poplatky. Důvodem bylo, aby občané přestali odpady pálit, nevyváželi popelnice jednou za měsíc nebo ještě déle a nezamořovali životní prostředí. Všechno jsou to spojené nádoby, a pokud chceme změnit systém z paušálních poplatků na platby za množství vyprodukovaných odpadů, je nutné zajistit dostatečnou kontrolu k tomu, aby občané, kteří chrání životní prostředí, třídí a myslí ekologicky nedopláceli na ty, kteří se tak nechovají.

Petr Grusman
INISOFT s.r.o.

Sdílejte tento článek: