I. ÚVODNÍ ČÁST

1.1. Působnost a doba platnosti Plánu odpadového hospodářství České republiky

1. Plán odpadového hospodářství ČR (dále jen „POH ČR“) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR;

2. POH ČR se vztahuje na nakládání se všemi odpady s vyjímkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písmena a) až h) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o odpadech”);

3. POH ČR je podkladem pro zpracování plánů odpadového hodpodářství krajů. Závazná část POH ČR je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství (§ 42 odst. 5 zákona o odpadech);

4. POH ČR je zpracován na dobu 10 let tj. období 2003 až 2012 a bude změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

1.2. Struktura, obsah a členění Plánu odpadového hospodářství České republiky

1. Struktura a obsah POH ČR jsou dány ustanovením § 41 a § 42 zákona o odpadech, § 26 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o obalech“) včetně příslušných prováděcích předpisů a dále platnými směrnicemi Evropských společenství (dále jen „ES“), jejich návrhy a dalšími souvisejícími dokumenty;

2. POH ČR je členěn na 4 základní části s následujícím obsahem:

– I. úvodní část

– II. vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR

– III. závazná část

– IV. směrná část,

úvodní část poskytuje základní informace o působnosti, platnosti, struktuře a obsahu POH ČR. Dále uvádí demografii a geografii ČR, stav hospodářství a vývoj plánování odpadového hospodářství na území ČR,

vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR podává přehled o současném způsobu nakládání s odpady na území ČR a dalších činnostech, které mají na oblast hospodaření s odpady vliv, porovnání stavu odpadového hospodářství ČR s členskými státy EU atd. Kapitolu uzavírá přehled klíčových problémů odpadového hospodářství ČR,

závazná část je součástí právního řádu ČR a tvoří přílohu nařízení vlády o POH ČR; řeší v obecné rovině předcházení vzniku odpadů, využívání odpadů a bezpečné odstraňování odpadů, dále stanoví specifické zásady, cíle a opatření k omezování množství odpadů a jejich nebezpečných vlastností; řešení je zaměřeno zejména na odpady a činnosti vyjmenované v § 42 zákona o odpadech,

směrná část uvádí přehled nástrojů pro splnění stanovených cílů, systém řízení změn v odpadovém hospodářství, zdůvodnění navržených opatření, přehled indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství, návrh na rozpracování POH ČR, včetně přehledu připravovaných směrnic ES z oblasti odpadového hospodářství, které budou pro ČR v pozici členského státu EU závazné.

1.3. Geografická, demografická a územní charakteristika České republiky

1. Geografická charakteristika ČR:
   ČR je vnitrozemský stát s rozlohou 78 866 km2 (21. místo v Evropě). Územím ČR prochází hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Střední nadmořská výška v ČR je 430 m n. m. Z hlediska fyzicko-geografického leží ČR na rozhraní dvou horských soustav – České vysočiny na západě a Západních Karpat na východě. Podnebí ČR se vyznačuje vzájemným pronikáním a mísením oceánských a kontinentálních vlivů a je charakterizováno západním prouděním a intenzivní cyklonální činností;

2. demografická charakteristika ČR:
   na území ČR žije 10 206 436 obyvatel (stav k 31. 12. 2001). Střední délka života dosahuje v současnosti u mužů 70,4 roků a u žen 77,3 roků. Podle projekce vývoje počtu obyvatel vypracované Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“) se počet obyvatel do roku 2012 nezvýší. Předpoklad pro rok 2020 je 9 851 000 až 10 180 000 obyvatel;

3. územní členění ČR:
   podle statistického členění území EU se ČR člení na 8 jednotek NUTS 2 (jednotka NUTS 2 odpovídá území více krajů) a 14 jednotek NUTS 3 (jednotka NUTS 3 odpovídá území 1 kraje) viz. graf 3. Územní a demografické údaje o jednotlivých krajích ČR jsou uvedeny v tabulce 1 a grafu 1. V ČR je celkem 6 258 obcí. Ve městech s více jak 100 000 obyvateli bydlí celkem 2 115 414 obyvatel, mezi tato města patří Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Olomouc. Ve 126 městech s více jak 10 000 obyvateli bydlí 3 402 786 obyvatel. Celkem ve městech nad 10 000 obyvatel bydlí 54 % populace ČR. Obcí s počtem obyvatel pod 10 000 je celkem 6 127, z toho obce střední velikosti mají přibližně 2000 obyvatel. Nově vzniklých úřadů, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, je 206. Na tyto úřady byly převedeny některé kompetence okresních úřadů, které byly zrušeny k 31.12. 2002.

1.4. Struktura a stav hospodářství České republiky

1. Struktura hospodářství ČR:
   české hospodářství jako celek prošlo za posledních deset let razantní strukturální změnou. Došlo ke snížení podílu zemědělství (z 7,7 % na 3,4 %) a průmyslu (z 34,5 % na 31,8 %) na tvorbě hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) ve prospěch podílu sektoru služeb (z 41,8 % na 49,7 %). Strukturální změny v jednotlivých odvětvích byly ovlivněny zejména následujícími faktory: útlumem těžby paliv, hutnictví a těžké chemie, procesem restrukturalizace v odvětví těžkého strojírenství, snižováním podílu zemědělství na celkové ekonomické aktivitě a rozvojem cestovního ruchu;

2. stav hospodářství ČR:
   proces transformace forem vlastnictví v ČR po roce 1989 je hodnocen jako doposud nedokončený. ČR je považována za stát s fungující otevřenou tržní ekonomikou. Podíl nestátního sektoru na tvorbě HDP v roce 1997 činil 80 % a tento podíl stoupá. Hlavní strukturální změnou české ekonomiky je zvýšení podílu služeb, které se podílejí cca 50 % na tvorbě HDP na úkor výrobní sféry (Graf 2). Meziroční přírůstek HDP, jako základní ukazatel vývoje ekonomiky země, zaznamenal po propadu v roce 1998 růst pro období 1998 – 2002. Produktivita práce v celém národním hospodářství zaznamenává od roku 1992 trvalý růst.

1.5. Vývoj plánování v oblasti odpadového hospodářství na území České republiky

1. rok 1991:
   nabyl účinnosti první zákon o odpadech na území ČR, který stanovil povinnost pro původce odpadů zpracovat programy odpadového hospodářství. Tato povinnost se vztahovala na některé podnikatelské subjekty a obce (podle limitu produkce odpadů), okresy a stát. Soustředěná data z programů odpadového hospodářství původců odpadů byla podkladem pro zpracování programu odpadového hospodářství příslušné obce a následně jednotlivých okresů a státu;

2. rok 1995:
   byl projednán Program odpadového hospodářství ČR ve vládě, který vycházel z programů odpadového hospodářství okresů. Projednaný dokument nebyl uplatňován a v důsledku toho se plánovací proces v oblasti odpadového hospodářství v požadovaném rozsahu nezahájil;

3. rok 1998:
   1. ledna nabyl účinnosti nový zákon o odpadech, ve kterém byla uložena povinnost zpracovat Koncepci odpadového hospodářství ČR. Tato skutečnost korespondovala s rozhodnutím ČR učiněné v roce 1996, požádat o přijetí do EU, kde byla členským státům směrnicí ES již stanovena povinnost plánovat v oblasti nakládání s odpady;

4. rok 1999:
   byla zpracována Koncepce odpadového hospodářství ČR a zahájeny práce na Krajských koncepcích odpadového hospodářství (dále jen „KKOH“), které byly určeny jako podkladové dokumenty pro zpracování POH ČR a plánů odpadového hospodářství krajů (dále jen „POH krajů“);

5. rok 2001:
   byly zahájeny přípravné práce na návrhu POH ČR;

6. rok 2002:
   27. prosince byl návrh nařízení vlády o POH ČR předložen vládě k projednání;

7. rok 2003:
   1. července nabylo účinnosti nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky, čímž se podpořil proces vedoucí k udržitelnému odpadovému hospodářství.